GNSS (GPS, GLONASS, GALILEO)
Revoluci v geodetickém měření přinesly přijímače satelitního signálu GNSS (dříve označované jako GPS přijímače, podle názvu v té době jediné přístupné sítě). GNSS je služba umožňující za pomoci družic autonomní prostorové určování polohy s celosvětovým pokrytím. Přesnost výpočtu polohy ve speciálních nebo vědeckých aplikacích může být několik centimetrů až milimetrů. Původně byly tyto systémy vyvinuty pro vojenskou sféru a teprve sekundárně zajišťují stálé globální pokrytí i pro civilní sektor. Příkladem jsou geodetické GPS (GNSS), které jsou čím dál tím více používány zeměměřiči pro měření a vytyčování v terénu.
Jedním z hlavních strůjců prosazení satelitního měření pro geodetické účely je Dr. Javad Ashjaee. Na krátkou procházku v jeho stopách se můžete vydat právě nyní.
Do první generace GNSS jsou zařazovány systémy GPS (Global Positioning System – USA) a GLONASS (ГЛОбальная НАвигационная Спутниковая Система – Rusko). Do druhé generace se řadí vyvíjené GNSS jako GPS-III, Galileo (EU) a Compass (Čína).
Existují nebo se plánují a budují i regionální podpůrné (rozšířující) autonomní družicové polohové systémy (SBAS) jako např. japonský QZSS - Quasi 準 Zenith 天頂 Satellite 衛星 System システム, WAAS (Wide Area Augmentation System – USA), EGNOS (European Geostationary Navigation Overlay Service – EU) či IRNSS (Indian Regional Navigational Satellite System - Indie).
